Jarní ošetřování zahrad - květen, červen

15.02.2019

Ze škůdců hlavně sledujte první výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů. Pozor na šíření houbových chorob na bramborách, rajčatech, okurkách, cibuli, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách.

 

JÁDROVINY

 

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloně a strupovitost jabloně a hrušně. Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví (na koncích letorostů sbalené listy), svilušky a různé druhy mšic. Na hrušních může také škodit rzivost hrušně a mera hrušňová. V oblastech, kde mladé plůdky jabloní po odkvětu pravidelně poškozují pilatka jablečná a zobonosky (nejčastěji zobonoska jabloňová a ovocná), je nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních.

 

JABLONĚ

 

Obaleč jablečný je nejčastějším původcem „červivosti“ jablek. Napadá i další ovocné druhy (meruňky, vlašské ořechy). Škodí housenka, která žije v plodech a svojí aktivitou je znehodnocuje. Housenka přezimuje v pevném pavučinovém zámotku v různých úkrytech (za kůrou, pod listím, ve skladech ovoce). Na jaře se housenky kuklí a motýlci se líhnou zhruba v polovině května. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na listy nebo na malé plody. Vylíhlé housenky nejprve ožírají čepel listů (škody jsou však téměř neviditelné) a postupně se vžírají dovnitř plodů. Ztráty na výnosu a kvalitě úrody způsobené tímto škůdcem mohou být podle stupně napadení velmi vysoké.

 

SLIVONĚ

 

Housenky obaleče švestkového způsobují červivost švestek a slív. V místě, kde housenka vnikla do plodu, bývá na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace působí opad plodů (obdobně jako housenice pilatek), housenky druhé generace způsobují červivost plodů. Obaleč švestkový je jedním z nejčastějších škůdců slivoní. Ochrana proti housenkám první generace se většinou neprovádí, je však nutná při nižší násadě plodů. Vážnější škody způsobují housenky druhé generace znehodnocováním plodů.

 

MERUŇKY

 

Již začátkem května za vlhkého a teplého počasí sledujte v rizikových oblastech napadení chorobou hnědnutí listů meruňky. Fungicidní ochrana se doporučuje 2 až 3 týdny po odkvětu a při vlhkém a teplém počasí 2x až 3x opakovat v 5 až 10 denních intervalech přípravkem FUNGHI-STOP (10 - 15 ml/l). Na lokalitách s pravidelným a silným výskytem choroby v minulém roce se doporučuje provést preventivní ošetření již po odkvětu meruněk ve fázi tvorby listů.

 

V některých lokalitách se při vlhkém počasí mohou počátkem června objevit na meruňkách, především na plodech blízko stopky, šedohnědé skvrny. Způsobuje to houbová choroba strupovitost peckovin. Choroba napadá zejména plody, ale také listy a letorosty. Nejčastěji bývají poškozeny plody v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech severní strany koruny. Nejvíce jsou napadány plody meruněk, ale i broskvoní a mandloní. Na plodech se vytvářejí (nejčastěji až ve stadiu dozrávání) drobné (2 až 5 mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny, často s tmavším lemem. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny tmavnou, korkovatějí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny jsou většinou lokalizovány v blízkosti stopky (na horní části plodů). Napadené plody nerostou, jsou deformované a často praskají a následně jsou napadány moniliovou hnilobou. Patogen přezimuje na napadených větvích. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 25 - 30 °C). K infekcím dochází již 4. - 6. týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (meruňky) nebo července a srpna (broskve).

 

TŘEŠNĚ

 

Na počátku květu černého bezu se objevuje vrtule třešňová, která každoročně způsobuje červivost plodů třešní a višní. Je to malá pestře zbarvená moucha, která ve stadiu kukly přezimuje v půdě. Obvykle v době květu černého bezu se líhnou z kukel mouchy, které po páření kladou vajíčka na plody třešní a višní. Ošetření přípravkem INSECT-STOP (10 - 15 ml/l) proveďte v případě zvýšeného náletu much vrtule na žluté nebo bílé lepové desky. V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu) ošetřete výše uvedeným přípravkem.

 

RÉVA VINNÁ

 

V tuto dobu se nejčastěji ošetřuje proti plísni révy, padlí révy a případně také proti sviluškám a obalečům. Proti první generaci obalečů se ošetřují jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Zpravidla stačí jedno ošetření (INSECT-STOP 10 - 15 ml/l).

 

V ohrožených oblastech (na náchylných odrůdách) se ošetřuje proti plísni révy (FUNGHI-STOP 10 - 15 ml/l) v období před květem (počátek období zvýšené vnímavosti k napadení). Za suchého a teplého počasí je nutno v ohrožených oblastech ošetřit citlivé odrůdy i proti padlí révy (FUNGHI-STOP 10 - 15 ml/l).


BROSKVONĚ

 

Na broskvoních se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoňové nejen na listech, ale hlavně na osluněné straně plodů světlými skvrnami. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Mladé plody jsou nejnáchylnější do velikosti 2,5 až 3 centimetrů. Na lokalitách s pravidelným výskytem se první ošetření doporučuje měsíc po odkvětu. Ošetření je většinou třeba několikrát opakovat v závislosti na klimatických podmínkách a náchylnosti pěstované odrůdy přípravkem FUNGHI-STOP (10 - 15 ml/l). Proti všem hmyzím škůdcům lze použít postřik přípravkem INSECT-STOP (10 - 15 ml/l). Proti houbovým patogenům ošetřujeme preventivně před květem až začátkem květu, následně až po odkvětu. Proti houbovým chorobám použijeme přípravek FUNGHI-STOP (10 - 15 ml/l).

 

Ing. Michael Švorc