Ošetření zahrad a sadů

15.02.2019

Všichni už se jistě těšíme na úrodu chutného ovoce z naší zahrádky, a proto bychom neměli zapomenout preventivně ošetřovat stromy proti škůdcům a chorobám. Jelikož počasí zatím předpovídá srážkový rok, budeme muset počítat s vyšším výskytem houbových chorob.
 
 
Hálčivec jabloňový
 
Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých letech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Dospělci hálčivce jsou kapkovití bledě žlutobílí, 0,6–0,18 mm velcí roztoči a mají jen dva páry končetin. Samice přezimují v prasklinách kůry nebo v pupenech a na jaře kladou vajíčka. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu.
 
 
Hálčivec a vlnovník hrušňový
 
Hálčivec hrušňový při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou, až černají a roztoči se stěhují na letorosty.
 
Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci, zejména vlnovník hrušňový způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový. Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry.
 
Ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 7–10 dnů ošetření opakovat.
 
Proti všem výše uvedeným škůdcům doporučujeme preventivně použít pasivní pomocný prostředek na ochranu rostlin Insect-‑Stop.
 

Obaleč jablečný
 
Obaleč jablečný je nejčastějším původcem „červivosti“ jablek. Napadá příležitostně i další ovocné druhy (hrušně, meruňky, vlašské ořechy). Škodí housenka, která žije v plodech a svojí aktivitou je znehodnocuje. Přezimuje housenka v pevném pavučinovém zámotku v různých úkrytech (za kůrou, pod listím, ve skladech ovoce). Na jaře se housenky kuklí a motýlci se líhnou zhruba v polovině května. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na listy nebo na malé plody. Vajíčko je mléčné barvy, asi 1 mm velké, téměř okrouhlé, ploché, přilepené na list nebo plod. Vylíhlé housenky nejprve ožírají čepel listů (škody jsou však téměř neviditelné) a postupně se vžírají dovnitř plodů. Housenka během svého života poškodí 2–3 plody. Dospívá za 3–5 týdnů a poté se kuklí. V teplejších oblastech se vyvíjejí ještě letní generace. Ztráty na výnosu a kvalitě úrody způsobené tímto škůdcem mohou být podle stupně napadení velmi vysoké. Uvádí se, že každoročně může poškodit až 25–50 % úrody, při menší násadě plodů mohou být škody ještě vyšší. Obaleč jablečný má mnoho přirozených nepřátel, avšak ne v intenzivně ošetřovaných sadech, kde se musí jeho škodlivost omezovat cílenou ochranou přípravkem Insect-‑Stop. Ochranný zásah provedeme zpravidla do 3 dnů od vzniku vhodných podmínek pro kladení vajíček, tj. pokud večerní teploty ve 21 hod. dosahují alespoň 17 °C.
 
 
Rzivost hrušně
 
Tato nápadná houbová choroba (Gymnosporangium sabinae) postihuje zejména listy hrušní. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímž mezihostitelem (sekundárním hostitelem) je rod hrušeň a hlavním (primárním) hostitelem některé druhy jalovce - především j. čínský a zvláště jeho některé kultivary - j. prostřední. Hostiteli rzi hrušňové nejsou příbuzné rody čeledi cypřišovité - cypřišek, zerav a zeravec. Rzivost hrušně je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak pro hostitelské druhy jehličnanů. Napadené jalovce mají světlejší zabarvení, slabší růst, někdy zasychají větvičky a pro hrušně zůstávají trvalým zdrojem infekce. Silně napadené keře mají nižší tržní i sadovnickou hodnotu.
 
Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m) a výběr nehostitelských druhů jehličnanů a méně náchylných odrůd. Lze využít i biologickou ochranu, která by měla být preventivní, tj. před vznikem infekce. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivostí, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Jde např. o přípravek Funghi-‑Stop.
 
 
Strupovitost
 
Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitost hrušně (Ventura pyri) si jsou v bionomii podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu, kdy se z plodnic uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce, které se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech.
 
Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben až červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) ochrany, prováděné prostředkem Funghi-‑Stop na základě sledování průběhu počasí v intervalu 5-7 dní.
 
 
Padlí jabloně
 
Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při silnějším napadení dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následné zmenšení velikosti plodů.
 
Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a v lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy). Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 5 až 14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku. Stromy ošetřujeme prostředkem Funghi-‑Stop.
 
 
Hnědé padlí angreštu
 
Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují proti hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-‑uvae) při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5 až 10 dní prostředkem Funghi-‑Stop, nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu. Tzv. rezistentní (odolné) odrůdy se musí ošetřit alespoň preventivně, nejlépe počátkem kvetení.
 
Účinný je také postřik keřů po sklizni. Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a 1× po sklizni.
 
 
Broskvoně
 
Na broskvoních (zvláště na některých nektarinkách) se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoně (Podosphaera pannosa) nejen na listech, ale hlavně na osluněné straně plodů světlými skvrnami. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Mladé plody jsou nejnáchylnější do velikosti 2,5 až 3 centimetrů. V lokalitách s pravidelným výskytem této choroby se první ošetření doporučuje měsíc po odkvětu, nejpozději však při prvních příznacích. Ošetření prostředkem Funghi-‑Stop je většinou potřeba několikrát opakovat v závislosti na klimatických podmínkách a náchylnosti pěstované odrůdy.
 
Ing. Michael Švorc