Zimní ošetřování pokojových rostlin

15.02.2019

V zimě je potřeba bránit pokojové rostliny proti škůdcům, kteří se před zimou stáhli do domácností, případně zimních zahrad. Den je krátký a slunce moc nesvítí, proto je dobré rostlinky podpořit novým substrátem, přihnojit a ošetřit.

 

První věc, co musíme udělat, je přesazení a výměna substrátu. Rostliny opatrně vyjmeme i s kořenovým balem z květníku, kořenový bal jemně očistíme od starého substrátu. Namícháme si nový substrát s prostředkem PLANT PROTECTOR (10–15 g přípravku na litr substrátu), který obohatí substrát o snadno přístupné živiny a zároveň naši rostlinu chrání před škůdci. Biologicky aktivní látky obsažené v prostředku PLANT PROTECTOR rostlina rozvede po celém svém těle, uloží do vakuol a použije je pro svou ochranu. Doba trvání ochrany závisí na intenzitě růstu rostliny – u rychle rostoucích rostlin je to zhruba měsíc a půl.

 

Po přesazení do nového substrátu je potřeba nechat rostlinky pár dní v klidu, aby měly čas na obnovení růstu kořínků a znovu ustálení svého metabolismu. Zhruba po 5–7 dnech můžeme přistoupit k ošetření rostlin postřikem prostředkem INSECT- STOP. V případě, že nemáme akutní problém s výskytem škůdců, doporučil bych provést ošetření nízkou dávkou (5–10 ml prostředku na litr vody) a ošetření opakovat po týdnu.

 

Nyní máme rostlinky přesazené, přihnojené a ošetřené jak přes půdu, tak přes povrch rostlinného těla. Ukážeme si pár představitelů nejběžnějších škůdců pokojových rostlin.
 
 Listové mšice– Amphidinea

 

Mšice patří k nejčastěji se vyskytujícímu hmyzu na pěstovaných rostlinách. Jsou většinou 1-3 mm velké, tělo mají jemné, měkké, různě zbarvené, na zadečku je obvykle jeden pár různě velkých dutých trubičkových útvarů – sifunkul – jimiž v ohrožení vylučují výstražné látky. Křídla jsou průsvitná, blanitá, zádní pár je menší. Většina dospělců je bezkřídlá. Mšice jsou skupina hmyzu druhově velmi bohatá. Jen na území České republiky žije asi 850 druhů mšic. Jsou uzpůsobeny tak, aby se mšice dokázaly za příhodných podmínek co možná nejrychleji množit. Rychlé množení je strategií přežití, kterou si jinak málo pohyblivé a bezbranné mšice vytvořily. Vývoj jedné generace může trvat podle teploty pouhých 10–15 dní. Během roku některé druhy mohou mít i ve volné přírodě více než 20 generací. Mšice mění hostitele v závislosti na možnosti získávání potravy.

 

Příznaky – Lepkavá medovice na listech a výhonech způsobuje různé deformace pletiv, jež bývají doprovázeny změnou barvy poškozených míst. Některé druhy vyvolávají vznik hálek.

 

Škody – Mšice sáním oslabují rostliny, odnímají z nich velké množství tekutin a způsobují různé deformace listů stonků květů. Vylučují medovici, na níž se může vyvinout čerň a rozšiřují nevyléčitelné virové choroby.

 

Ohrožené rostliny – Napadené mohou být téměř všechny rostliny, zejména druhy s měkkými stonky a listy.
 
 Sviluška chmelová – Tetranychus urticae

 

Sviluška patří mezi roztoče. Je patrná i pouhým okem, její velikost je 0,4–0,6 mm. Je jedním z nejčastějších a nejnebezpečnějších škůdců. Zbarvení je zelené až šedozelené, se dvěma tmavými skvrnami na zadečku. Přezimující samice mají oranžovou nebo červenou barvu. Svilušky se rozmnožují vajíčky, které samičky kladou na listy. Svilušky mají mnoho generací do roka. Ve vytápěných prostorách se rozmnožují rychle a celoročně mohou mít až dvacet generací.

 

Příznaky – Na povátých listech vznikají žluté difúzní skvrny, které se šíří podél nervatury. Listy žloutnou a jejich okraje bývají svinuté. Silně napadené rostliny jsou opředené sametovou pavučinkou.

 

Škody – Svilušky škodí sáním na spodní straně listů. Nové výhony zakrňují, listy hnědnou a zasychají. Silně napadené rostliny shazují listy.

 

Ohrožené rostliny – Škodí prakticky na všech pěstovaných rostlinách. Patří k nejčastějším škůdcům pokojových rostlin v domácnosti. V zimních zahradách napadá sviluška prakticky všechny okrasné rostliny, nebezpečná je pro BONSAJE.

 

Prevence – Rostliny pravidelně rosíme, protože sviluška nesnáší vlhkost.
 
Molice skleníková – Trialeurodes vaporariorum

 

Molice skleníková byla přivezena do Evropy z pralesů Jižní Ameriky se zásilkou orchidejí. V té době byla teplomilná a již při teplotě kolem 20° C hynula. V současné době se aklimatizovala a přežívá teploty několik stupňů nad nulou. Ve volné přírodě není schopná přezimovat. Molice jsou 1–2 mm veliké, mají dva páry křídel pokryté souvislou vrstvičkou bělavých voskových výpotků, které pokrývají též celé tělo. Křídla v klidu odstávají od těla a sedící molice má trojúhelníkovitý tvar. Molice jsou přizpůsobeny k životu na spodní straně listů, kde sají. Dávají přednost mladým listům na vrcholu rostliny, na které kladou vajíčka. Patří k nejčastěji se vyskytujícím škůdcům.

 

Příznaky – Při vyrušení létají dospělci molic kolem rostliny. Na spodní straně listů jsou vidět průsvitná vajíčka.

 

Škody – Rostliny oslabují sáním. Vylučují medovici, na níž se může vyvinout čerň.

 

Ohrožené rostliny – Molice se vyskytuje prakticky na všech okrasných a užitkových rostlinách pěstovaných v krytých prostorách (zimní zahrady, foliovníky, skleníky).

 

Prevence – Výskyt molic je třeba průběžně kontrolovat. Velkým pomocníkem jsou žluté lepivé destičky (dospělce velmi přitahují) a slouží k prvnímu zjištění výskytu molic. Při pravidelném používání se výskyt dospělců molice velmi omezí.
 
Třásněnka zahradní – Thrips tabaci

 

Patří do řádu třásnokřídlých. Je to drobný hmyz velikosti 1 mm. Patří k nejvýznamnějším škůdcům rostlin. Mají štíhlé, protáhlé tělo, krátká nitkovitá tykadla a bodavé, savé ústrojí. Převažuje žlutavé nebo hnědočerné zabarvení. Vývoj probíhá přes 4–5 vývojových stadií. Třásněnky jsou pohyblivé a rychlé. Většinou se ukrývají do pochev listů, do květů a poupat, takže je snadné je přehlédnout. Dospělci přezimují v horních vrstvách půdy. Ve vnitřních prostorách mohou mít až 8 generací do roka, avšak i malé množství třásněnek způsobí vážné škody.

 

Příznaky – Na listech se objevují nasáté skvrny charakteristického bělavého až stříbrného vzhledu. Na posátých místech najdeme drobný trus. Typické jsou deformace listů a květů, zasychání květů, opadávání plůdků, změny a barvy posátých zelených částí nebo květů. Mladé vzcházející rostlinky bývají silně deformované.

 

Škody – Škodí sáním (třásněnky sají přednostně na měkkých mladých pletivech) zejména rašících listů, poupat květů a tvořících se mladých plůdků. Třásněnky mohou znehodnotit celé výsevy.

 

Ohrožené rostliny – Silně poškozují všechny pokojové rostliny (palmy, květy orchidejí).
 
Puklice

 

Puklice jsou většinou hnědé nebo nažloutlé, mají voskovitý štít, který může být okrouhle nebo oválně klenutý. Vyskytují se nejvíce na rubech listů. Puklice jsou savý hmyz vyskytující se celý rok.

 

Příznaky – Lepkavý povlak na listech a na nábytku pod rostlinami, na rubu listů voskovitý, hnědý nebo žlutý povlak.

 

Škody – Sáním oslabují rostliny, vylučují lepkavou medovici, na které se může vyvinout čerň.

 

Ohrožené rostliny – Napadeny mohou být všechny rostliny. Nejvíce jsou však ohroženy rostliny citrusové a ibišky.

 

 

Ing. Michael Švorc